Středo a východoevropské setkání potravinových komunit

V polovině listopadu 2021 se v Polsku sešlo 30 zástupců potravinových komunit ze 6 různých zemí, aby se podělili o své zkušenosti a výzvy, jak vzdělávat, podporovat(se), propojovat(se) a rozvíjet odolné potravinové systémy, které posilují mezilidské vztahy a spolupráci. Co všechno se na setkání událo?

Den první
Na setkání potravinových komunit dorazili účastníci z České republiky, Polska, Slovenska, Maďarska, Rakouska, Francie a Velké Británie. První část setkání se konala v ekologickém vzdělávacím centru EkoCentrum Wrocław uprostřed zelené podzimní zahrady.

Seznámili jsme se formou sdílení příběhů o svých zkušenostech z komunit, ale i o svých plánech a snech ohledně tohoto setkání. Na programu byla integrační a aktivizační cvičení, prostor pro dlouhé rozhovory ve dvou i společné veganské jídlo.

Během přestávky mezi diskuzemi jsme ochutnali šťávy ze starých odrůd jablek, kterými nás pohostil Rezerwat Jabłek.

V prvních prezentacích hovořili Monika, Sam a Zsofi o lokálních potravinových iniciativách a iniciativách založených na solidaritě. Poukázali na to, že k hlavním nástrojům využívaným k posílení sociálních hnutí patří mentoring a vzdělávání. Například síť URGENCI používá metody jako e-learning, osobní mentoring a online webináře.

Z Wojtkovy prezentace jsme se dozvěděli o varšavském potravinovém družstvu Kooperatywa Dobrze. Družstvo momentálně zaměstnává 15 lidí, provozuje dva obchody otevřené i nečlenům a čítá 450 členů. Nabízí lokální produkty, ale taky třeba banány nebo kávu z družstva Zapatista. Rozmanitost produktů pramení z touhy stát se alternativou supermarketů, kde je k dostání široký sortiment. Členové družstva se asociaci snaží řídit a spravovat demokraticky. Spolupracují s asi 40 farmami, přičemž k některým z nich je pojí silné, takřka rodinné vztahy.

Tereza Kulhánková iniciativu Hojnost z jihomoravského Tišnova. Iniciativa vznikla původně jako komunitou podporované zemědělství KPZ v roce 2012, ale aktivity jsou mnohem širší. Využívají například staré ovocné sady, kde lidi učí, jak poznat místní odrůdy jablek nebo posoudit stav stromů. V letech 2013 až 2017 fungovala skupina jako neformální iniciativa, která se setkávala dvakrát týdně, a v roce 2017 založila oficiální spolek. V roce vznikl bezobalový spolkový obchod Tišnovská spižírna.

Anna Ovsíková představila ostravskou komunitu ZaKUSMETO, kterou koordinuje spolu s kolegou. Tato iniciativa vznikla před čtyřmi lety a Anička se na ní podílí poslední rok. KPZ sdružuje 12 rodin a obdělává pole o rozloze 1000 m2 nacházející se na soukromém pozemku. Současnou fázi chápou koordinátoři jako čas učení a experimentování. V příštím roce plánují založit spolek.

Honza Valeška hovořil o historii ekologického zemědělství a KPZ hnutí v České republice. O tom, jak se biopotraviny z okraje trhu pomalu dostaly i do supermarketů a jak se postupně proměňuje postoj veřejnosti k nim. Honza také zmínil, jak důležitou roli sehrála URGENCI v nastartování KPZ v Čechách.

Jocelyn prezentoval výsledky studie o fungování potravinových komunit během pandemie. Ukázalo se, že 90 % z nich si udrželo kontinuitu i během lockdownu.

Den jsme zakončili otázkou: „Co jako farmáři a potravinové komunity potřebujeme k opětovnému nastartování po dvou letech covidu?“ Odpovědi jsme hledali ve skupinách.

Skupina zástupců polských iniciativ považuje za důležité rozšířit sortiment nabízených produktů, navázat spolupráci s novými farmáři a zabránit vyhoření aktivistů. Diskutovali jsme o vzdělávání spotřebitelů v tématech solidární ekonomiky a sociálních nákladů produkce. V maďarské skupině zazněla potřeba vzdělávat a vytvářet modelové případy spolupráce mezi různě zaměřenými farmáři. Skupina zástupců iniciativ z České republiky zmínila otázku rozdílného vnímání a rozvoje potravinových komunit na venkově a ve městě a rostoucí zájem o pěstování, samozásobitelství a hospodaření. Předmětem diskuze byla i myšlenka zastřešujících organizací, které by propojily jednotlivé iniciativy v celé zemi.

Večer jsme dorazili do města Nowa Wieś Wielka, kde nás přivítali Danuta s Dariuszem z domu tvůrčích setkání „Bird Valley“. V komunitním centru nás čekala večeře z místních plodin.

Den druhý

Další den začal návštěvou starosty obce Paszowice. Hovořil o oblasti Kaczawy, kde jsme se nacházeli, o místních lesích, zemědělské půdě a krajinném parku. Zdůraznil význam kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění. Prohlásil, že podle jeho názoru budou ekologická řešení jedním ze směrů, kterými se bude zemědělství v budoucnu ubírat.

V první prezentaci hovořil Sam o metodách e-learningu, které používá síť URGENCI. Účastníci sdíleli své předchozí zkušenosti s e-learningem. Ty byly jednak pozitivní, ale zároveň vyvolávaly i „smíšené pocity,“ spojené s určitou nutností sebekázně a přehlcení online aktivitami. Nakonec jsme se shodli na tom, že u online školení je obtížné vytvořit pocit důvěrnosti a blízkosti. Sam nám představil nástroj používaný sítí URGENCI – tzv. Learning Village. V rámci této „výukové vesničky“ mohou organizátoři a partneři sdílet výukové materiály (toolkity, databáze, vzdělávací zdroje) a využívat tuto platformu pro online školení. V nadcházejícím kurzu, zaměřeném na zodpovědné spotřebitele potravin, se počítá s individuální prací i s živými sezeními s facilitátory. Kurz, který vzniká v projektu Food&More se bude testovat už v lednu 2022.

Následně jsme o e-learningu diskutovali metodou world café a došli jsme k následujícím závěrům:

Jaké máme potřeby? Jakou dimenzi budování potravinových komunit by naše vzdělávací programy měly řešit?

  • společenská odpovědnost a odolnost
  • zapojení různých sociálních skupin (farmářů, pracovníků v zemědělství, spotřebitelů, odborníků) do společných aktivit
  • sdílení již fungujících postupů a osobních zkušeností (různou formou, např. vyprávěním příběhů)
  • získávání měkkých dovedností v oblastech, jako je komunikace, spolupráce, budování upřímných vztahů, řešení konfliktů, propagace, marketing
  • vývoj inovativních platforem a pracovních postupů, např. gamifikace nebo prolamování ledů
  • setkání strategického plánování s facilitací, např. pro rozvoj sítě
  • odkaz na společné zkušenosti iniciativ ze zemí střední a východní Evropy
  • vzdělání v oblasti péče o sebe pro aktivisty, lídry, farmáře
  • vzdělávání v oblasti mentoringu, facilitace, práce s dynamikou skupiny
  • oslovení více lidí a dalších sociálních skupin, jako jsou starší lidé nebo menšiny
  • zajištění přístupnosti aktivit
  • posílení dovedností facilitátora a lektora
  • získávání finančních prostředků a odměňování práce lektorů
  • dosažení mainstreamových kanálů

Jak je do vašich sítí začleněn mentoring? Co je úkolem mentorů? Kdo je to mentor? Jak si mentora vybrat?

  • mentoring může být součástí začleňování nových členů
  • může být zaměřený na konkrétní téma, řešit otázky solidární ekonomiky a oslovovat spotřebitele
  • mentoři by také měli dostávat podporu, aby mohli zlepšovat své kompetence (včetně finanční podpory)
  • předávání vědomostí může probíhat směrem od farmářů ke členům, mezi farmáři i mezi koordinátory komunit
  • může spojovat různé perspektivy – lidí z praxe, akademiků, aktivistů…
  • může mít podobu neformálních setkání a kritických diskuzí
  • součástí konzultací pro farmáře je momentálně i přechod na ekologickou produkci; mentoring se může týkat i finančního řízení farmy a může být zajištěn externími experty
  • mentoring může být přizpůsoben konkrétním regionálním podmínkám
  • je důležité, aby byli mentoři zodpovědní za vztah a zahájili proces definováním principů spolupráce, témat a očekávaných výsledků/přínosů (pro obě strany)
  • je také důležité vědět, jak a kdy proces mentoringu ukončit

Přínosy online komunikace:

  • žádné časové omezení
  • obsah lze nahrát a sdílet
  • přístup ke globálnímu publiku
  • umožňuje větší zpřístupnění
  • více příležitostí pro individuální konzultace
  • zjednodušuje sdílení a archivování vědomostí
  • umožňuje rychlé průzkumy a využití dalších digitálních nástrojů pro spolupráci
  • podporuje aktivní učení

Přínosy komunikace tváří v tvář:

  • možnost vytvoření bezpečného prostoru a projednání citlivých, kontroverzních témat
  • umožňuje fyzickou interakci, řeč těla, intuici, blízkost
  • zahrnuje smyslové vjemy, např. společné jídlo, přestávky na kávu, procházky (dotek, vůně) a osobní vztahy, např. neformální konverzace, networking
  • poskytuje širší obrázek, začleňuje zážitek do širší perspektivy
  • umožňuje sdílení praktických dovedností
  • umožňuje více důvěry a odvahy
  • umožňuje větší flexibilitu

Přínosy kombinace online a živých setkání:

  • umožňuje sdílení prezentací
  • umožňuje sdílení fotografií a audionahrávek jako úvodu k setkání
  • online setkání se mohou střídat se setkáním tváří v tvář nebo třeba se společným výletem
  • umožňuje účast lidem s hendikepem
  • dává více času na pochopení a umožňuje každému pracovat vlastním tempem
  • setkání tváří v tvář mohou podpořit digitální nástroje, např. Miro
  • užitečné pro mentoring (např. kombinace návštěv farem a online diskuzí)
  • užitečné pro formálnější setkání s větším počtem účastníků
  • umožňuje archivaci poznatků formou online materiálů
  • tato kombinovaná forma je oblastí, kterou je dobré dále zkoumat a rozvíjet

Po intenzivní práci jsme šli ven, prozkoumat okolí. Dariusz nás provedl a řekl nám o historii města Nowa Wielka Wies. Obdivovali jsme staré domy, bývalé školy a obchody, zarostlé louky a kamenné zídky.

Na konci procházky nám Danuta s Martou ukázaly semínkovnu, kterou provozují.

Historie semínkovny

Danuta s Martou se shodují, že výměna semen je zároveň výměnou vědomostí. Ženy sbírají semena z regionu Jizerských hor a regionu Kaczawy, aby zachovaly místní biodiverzitu. Tvoří síť, která se momentálně skládá ze čtyř „strážkyň semen,“ dvou zkušenějších a dvou méně zkušených. Rády myšlenku semínkovny prezentují pod širým nebem, například formou uměleckých pikniků.

Pro Danutu a Martu představuje obnova semen „znovuzískání moci nad semeny“ – i jako výraz nesouhlasu s restriktivními postupy tržních korporací. Semena se uchovávají 3-5 let a z důvodu rizika křížení jednotlivých odrůd se neprodávají na trhu. V důsledku klimatických změn jsou teď v regionu k dispozici nové odrůdy zeleniny, například asijský hrášek, které v semínkovně také uchovávají.

V závěru dne jsme se opět sešli ve společenské místnosti. Facilitátoři setkání dospěli k závěru, že si musíme nejprve definovat, co nás jako aktivisty ze střední a východní Evropy spojuje, a to i v kontextu specifické historie tohoto regionu. Společné závěry, k nimž jsme došli, uvádíme níže. 

Co máme společného?       

  • společnou historii, která se odráží v nízké míře důvěry ve společnosti (např. vůči systému, státním úřadům, procesům certifikace) a v chápání konceptů jako komunita, rovnost, solidarita, obecné blaho, rolnictvo, družstvo
  • zaměření na individuální potřeby
  • jazyky, kterými hovoříme
  • neformální sítě
  • bohaté kulinářské tradice a postupy zpracování potravin
  • nedostatek vládní podpory malých zemědělských podniků a občanských iniciativ
  • zkušenosti s korupcí a netransparentností v politice
  • exkluzivita mainstreamového ekologického zemědělství
  • úzké zaměření alternativních potravinových iniciativ, jejich omezená přítomnost v mainstreamových médiích
  • historie a současné aktivity v zahrádkářských koloniích
  • specifičnost rodinného farmaření a přístupu k zemědělské půdě
  • podobný právní rámec
  • odpor k aktivitám politického rázu
  • společné stereotypy, kritické názory

Co společně potřebujeme?

  • změny po malých krůčcích
  • studijní návštěvy
  • učit se z příkladů jiných zemí
  • zastřešující organizace pro podporu potravinové suverenity
  • využívat zdroje, které už máme (včetně vzdělávacích materiálů a výzkumu)
  • sociální šetření ohledně bariér/překážek rozvoje
  • otevřené vzdělávání a propojování

Den třetí

V prvním bloku hovořili Jocelyn s Magdou o advokační činnosti na lokální, regionální a mezinárodní úrovni.

Jocelyn zdůraznil, že je důležité, aby byly místní potravinové iniciativy uznávány institucionálním prostředím, což napomáhá tomu, aby se alternativních myšlenek nechopily korporace. Advokacii lze definovat jako „jakoukoli aktivitu, jejímž cílem je změna postojů, politik a praxe.“ Příkladem paralelních aktivit je lobbování a pořádání kampaní. Síť URGENCI se v tomto směru podílí na vytváření místních rad pro potravinovou politiku, a to ve spolupráci s místními orgány nebo tak, že oslovuje kandidáty při komunálních volbách. Síť URGENCI také sestavila seznam osmi klíčových advokačních principů (podrobně jsou popsány na jejích webových stránkách):

1. Vyjděte ze silného základu  
2. Formulujte si cíle    
3. Shromážděte data a poznejte prostředí           
4. Vypracujte strategii
5. Najděte si spojence 
6. Pečlivě formulujte své poslání      
7. Prosazujte ho, co to jde!       
8. Vyhodnocujte, monitorujte – a oslavujte!

Magda poté popsala aktivity koalice Living Earth, které se účastnila jako zástupkyně Nyeleni. Koalice Living Earth usiluje o to, aby zemědělská a potravinová politika směřovala k sociálně spravedlivé a environmentálně zodpovědné produkci, distribuci a spotřebě potravin. Funguje jako člen evropské platformy Good Food Good Farming sdružující národní koalice, které se snaží měnit zemědělskou a potravinovou politiku v Evropské unii. V současnosti se aktivity této organizace soustředí převážně na společnou zemědělskou politiku (CAP). Do 25. listopadu probíhaly konzultace environmentálního dopadu národního strategického plánu pro společnou zemědělskou politiku 2023-2027. Koalice již předložila řadu pozměňovacích návrhů a připomínek k první a druhé verzi národního strategického plánu. Připomínky se týkaly většího zohlednění dvou strategií EU: strategie Farm-to-Fork a strategie Biodiversita. Koalice Living Earth je aktivní v mnoha dalších oblastech: překládá materiály o ekologickém zemědělství, podílí se na společenských kampaních, například v rámci sítě Good Food Good Farming, vytváří videa a vydává publikace, podporuje soutěž Farmer of the Year („Farmář roku“) pořádanou světovým fondem na ochranu přírody (WWF). Také spoluorganizovala širokou debatu pod heslem „Společenský pakt pro polské zemědělství“ (2021), které se účastnili zástupci ústředních státních orgánů, poslanci, farmáři, vědečtí experti, zemědělské organizace, odbory a ekologické organizace.

Během poslední části setkání jsme sdíleli zkušenosti na poli advokacie v jednotlivých zemích a diskutovali jsme (opět formou world café) o třech důležitých aspektech aktivismu v oblasti potravinové komunity. Došli jsme k níže uvedeným závěrům.  

1. Co můžeme společně podniknout pro šíření narativu o našich iniciativách odolných vůči krizi?

  • společně slavit mezinárodní den KPZ, využít jej pro kampaň
  • vytvořit skupinu, která by iniciovala širší síť, využívat zdroje, vytvořit spolu s partnery (např. aktivisty, koaličními partnery) sociální hnutí
  • setkávat se neformálně
  • zmapovat společné komunikační kanály, různé KPZ a další potravinové komunity
  • realizovat mezinárodní projekty
  • provádět výzkum

2. Co můžeme společně udělat pro to, abychom zlepšili vzdělávání a předali iniciativy novým lidem?

  • zapojit již vyškolené ambasadory projektů
  • zapojit permakulturní komunity a další partnery, např. Greenpeace
  • zapojit akademickou obec, studenty a organizátory kulturních akcí
  • vytvářet emailové adresáře a vycházet při tom i z partnerských adresářů
  • pořádat návštěvy farem kombinované s výukou praktických dovedností pro farmáře

3. Co můžeme společně udělat pro to, abychom zvýšili svou schopnost zapojit místní samosprávy/tvůrce potravinových politik?

  • zvát je na naše setkání, pořádat pro ně studijní návštěvy, zahájit neformální spolupráci, např. na lokální úrovni, ve spolupráci s místními samosprávami
  • zmapovat organizace aktivní v našem regionu (např. odbory), zdroje regionu, příklady dobré praxe; spolupracovat s těmito organizacemi
  • šířit zdroje a informace, které už máme jako např. brožuru o advokacii

Rozloučili jsme se v neděli odpoledne s tím, že podobná setkání má smysl pořádat pravidelně, protože posilují vzájemné vztahy. Během intenzivních tří dnů vznikla nová přátelství, propojení a byla zaseta semínka spolupráce do budoucna.

Co chceme? Potravinou suverenitu! Kdy to chceme? Teď!
Českou výpravu zastupovali: 
foto – horní řada zleva: Terka Kulhánková (Tišnovská spižírnaHojnost), Jana Kožnarová (AMPI), Michal Kristýnek (FeelTrees), Anička Ovsíková (ZaKUSMETO), Honza Valeška a Alča Wranová (AMPI)
foto – dolní řada zleva: Míša a Radim Seydlovi (Pospolí), Šárka Krčílková (AMPI)

Všechny fotografie z akce najdete ZDE.

Setkání proběhlo díky finanční podpoře Evropské unie v rámci Erasmus+ projektu “Food&More – Consumer education for food citizens” 

« Zpět na seznam zpráv