Principy KPZ

Jak funguje KPZKomunitou podporované zemědělství (KPZ) je založeno na blízkém vztahu mezi producenty a zemědělci bez dalších prostředníků. Tento způsob produkce a spotřeby potravin vytváří příznivější potravinový systém – umožňuje spotřebitelům získat lokální, zdravé, většinou ekologicky šetrně pěstované jídlo, produkované s péčí a radostí. Drobným sedlákům umožňuje soběstačnost, možnost zajistit kvalitu potravin i procesu jejich výroby, možnost svým uvědomělým pěstováním udržovat zdravou krajinu a stát se respektovaným členem/členkou místních společenství.

Téměř po celém světě spolu v rámci modelu KPZ spotřebitelé a lokální zemědělci uzavírají partnerství, ve kterém dobrovolně sdílejí rizika i přínosy hospodaření. KPZ model umožňuje přístup na trh i drobným zemědělcům a má prokázaný pozitivní vliv na vytváření pracovních příležitostí v zemědělských oblastech, které jsou zároveň v úzkém sepětí s místními komunitami.

Tři kořeny KPZ

Potravinová suverenita

… je právo na zdravé a kulturně specifické potraviny, produkované ekologicky šetrně a trvale udržitelně. Zároveň znamená právo místních obyvatel ovlivnit environmentální, sociální, hospodářské a kulturní dopady produkce jejich potravin: vybrat si ty, kteří potraviny produkují; zvolit si, jaké potraviny chtějí, v jakém množství, za jakou cenu a prosadit si jejich ekologicky šetrné pěstování. Potravinová suverenita staví ty, kteří potraviny produkují, distribuují a konzumují do centra potravinového systému.


Cílem potravinové suverenity je:

  • vytváření přizpůsobivých a odolných systémů produkce potravin, které poskytují zdravé a bezpečné potraviny a současně chrání biologickou rozmanitost a přírodní zdroje a zaručují životní pohodu zvířat.
  • decentralizace potravinových řetězců prostřednictvím různorodých tržních kanálů založených na solidaritě a spravedlivých cenách. Podpora krátkých dodavatelských řetězců a přímých vztahů mezi zemědělci či zpracovateli a spotřebiteli v místní potravinové síti.
  • zlepšení pracovních a sociálních podmínek a práv všech žen  a mužů vyrábějících potraviny, jakož i sezónních a migrujících pracovníků, pracovníků v oblasti zpracování, distribuce, maloobchodu a dalších, tak aby práce v zemědělství a potravinářství byla plnohodnotným způsobem obživy.
  • zastavení privatizace našich veřejných statků, jako jsou: půda; tradiční osiva ; plemena hospodářských zvířat a ryb; stromy a lesy; voda a ovzduší; znalosti a vědomosti. Přístup k nim by neměl být omezován finančně.
  • vytvoření právního rámce, který drobným hospodářům zaručí stabilní a spravedlivé ceny; podpoří zemědělství šetrné k přírodě; zajistí zahrnutí externích nákladů do cen potravin a provedení pozemkových úprav. Veřejná politika musí být tvořena za pomoci veřejně důvěryhodného výzkumu tak, aby mohlo být dosaženo výše navržených cílů.

Koncept potravinové suverenity ustanovila v roce 1996 organizace La Via Campesina (mezinárodní hnutí drobných a středních zemědělců, pracovníků v zemědělství, lidí bez půdy, hospodařících žen a dalších, kteří podporují ekologicky šetrný způsob hospodaření v malém a lokálním měřítku), aby přispěla k právu místních lidí na vytváření spravedlivého, demokratického potravinového systému – odkaz na Nyeleni fórum. V roce 2007 pak byla sepsána deklarace potravinové suverenity.

Solidární ekonomika

Základem trvalé udržitelnosti společnosti je především spolupráce, nikoli extrémní soutěživost, kterou podporuje tržní ekonomika. KPZ staví na kooperaci a solidaritě, nejedná se tedy o čistě obchodní vztah. Zemědělci a spotřebitelé vytváří KPZ s ohledem na možnosti každého z členů a jejich fungování je založeno na vzájemné důvěře.

Solidarita má několik podob. Solidarita komunity se zemědělcem je vyjádřena platbou zemědělci předem na celou sezónu, čímž má zemědělec zajištěn odbyt i výdělek a může lépe plánovat sezónu. Výše platby je stanovena tak, aby zajistila zemědělci důstojný život.
Komunita podporuje udržení pracovních míst v zemědělství na venkově a tím i místní ekonomiky.
Solidarita mezi spotřebiteli zohledňuje jejich možnosti a potřeby. To znamená, že platí za podíl tolik kolik mohou, podle výše příjmu či zcela dobrovolně, což umožňuje zdoj kvalitních potravin i lidem sociálně slabším. Ti p
ak nemusí být odkázáni na potraviny v supermarketech. V KPZ Oschenherz ve Vídni si zase spotřebitelé berou tolik zeleniny, kolik v danou dobu potřebují a vždy na každého zbude.

Formy a míra solidarity se různí KPZka od KPZky, protože o nich rozhodují sami členové a nikdo není nucen.

Ekologicky šetrné hospodaření

… je spojováno s tradičním způsobem hospodaření, ve skutečnosti se však jedná o poměrně nový přístup, který zohledňuje možnosti daného území, nepřekračuje jeho limity za účelem většího výdělku, pracuje s šetrnými postupy, využívá spolupráci rostlin a živočichů a podporuje druhovou rozmanitost. Hlavními hodnotami v ekologickém zemědělství jsou zdravá a především živá půda bez syntetických pesticidů a umělých hnojiv. Pouze zdravá půda může vytvářet zdravé jídlo, které neobsahuje chemické látky. Ekologicky šetrné hospodářství také dbá na dobré životní podmínky chovaných zvířat. Příroda je důmyslná a komplexní, nelze ji přetvořit bez trvalých následků. Proto je dobré s ní spolupracovat. Pouze je-li půda obhospodařována šetrně a člověk je otevřený ke spolupráci rostlin a živočichů spíše než jejich potlačování, může fungovat trvale udržitelná produkce zdravých potravin. Hospodaření v malém měřítku umožňuje osobnější přístup, nejen ke krajině, ale také k lidem.

Živá půda
Půda je náš partner. V jedné hrsti půdy existuje více živých organismů, než lidí na celém světě. Každou sekundu se tyto organismy podílí na vytváření její úrodnosti nenahraditelným způsobem. Umělá minerální hnojiva a další látky využívané v intenzivním hospodaření významně narušují půdní strukturu a tyto organismy hubí.

Uzavřený koloběh živin
Potřebujeme živiny, které si tělo nevytvoří samo, ale získáváme je z půdy a vody. Živiny, které půdě bereme, je však třeba vracet. V ekologicky šetrném zemědělství funguje tzv. uzavřený koloběh živin a není nutné používat umělá hnojiva.

Ochrana před erozí
Půda je minimálně obnažována a nedochází k jejímu vysychání a odnosu – je krytá rozmanitou vegetací, která napomáhá jejímu zúrodňování.

Druhová rozmanitost
Příroda příliš nezná monokultury. Čím vyšší je rozmanitost v naší krajině, tím větší je šance na její samovolnou obnovu. Ekologické zemědělství dává prostor krajinným prvkům – mezím, lesům, loukám, čistým potokům a řekám, a tím nejrůznějším živočichům a rostlinám, které jsou potřebné pro dobře fungující agro-ekosystém.

Kooperace s přírodou
Správně zvolená kombinace a rotace rostlin, využívající jejich vzájemnou spolupráci umožňuje zcela vynechat syntetické přípravky na ochranu a hubení rostlin.

Kvalita ekologicky pěstovaného jídla
Spočívá především v tom, že víme, že naše jídlo nepřišlo do styku s pesticidy či umělými hnojivy.