Otázky o KPZ

?

Co znamená komunitou podporované zemědělství (KPZ)

Široká definice uvádí, že komunitou podporované zemědělství je partnerství mezi zemědělcem a spotřebiteli, v jehož rámci jsou rizika a přínosy zemědělství sdíleny spravedlivěji než v systému, který ovládají obchodní řetězce. Abychom to zpřesnili, lze říci, že toto partnerství je založeno na vzájemném závazku obou stran k takovému hospodaření, které si obě strany přejí.

KPZ není předepsaný model, je to spíše široký rámec, který umožňuje velkou škálu místních variací, jež nicméně sdílejí důraz na takový potravinový systém, který je utvářen a demokraticky řízen místními lidmi z místních zdrojů na základě principů solidarity, ekonomické lokalizace, udržitelnosti, soběstačnosti a ohledů na životní prostředí.

Podívejte se na krátká videa:

Chcete-li se ponořit víc do hloubky KPZ, podívejte se na video Zapoj se do komunitou podporovaného zemědělství (2:05).  Dozvíte se: Jak vypadá náš potravinový systém – Jaké jsou základní principy KPZ – Jak se rozvíjí KPZ u nás a ve světě – Co přináší KPZ spotřebitelům a zemědělcům. – KPZ krok za krokem – Příklady dobré praxe. Doporučujeme prozkoumat základní publikaci Zapoj se do KPZ.

Další zdroje najdete také v naší KNIHOVNĚ. Nebo můžete prozkoumat URGENCI HUB – platformu zdrojů mezinárodní  sítě lokálních solidárních partnerství pro agroekologii a KPZ – URGENCI.

?

Jak se KPZ liší od bedýnek

Nejvýznamnější rozdíl leží v přítomnosti dlouhodobého závazku a partnerství založeného na vzájemné solidaritě mezi producenty a konzumenty a také ve snaze překonávat tyto dvě role, protože v KPZkách se konzumenti často stávají částečně či plně aktéry či podílníky produkce svých potravin. Zdůrazňuje se, že KPZ není založeno na pasivní konzumaci, ale vyžaduje aktivní přístup obou stran (někdy KPZ hospodářství fungují jako komunitně vlastněné podniky, které zaměstnávají zemědělce). Navíc KPZ se zaměřuje na celý řetězec produkce a distribuce potravin, který obvykle bedýnky či biokluby příliš neřeší.

Příkladem komunitního projektu u nás je Komunitní zahrada KomPot nebo zahrada Kuchyňka, které fungují jako spolky. Podivejte se na video, kde sdílí zahradníci Tereza s Michalem, jak funguje KomPot v praxi.

?

Jak důležitá je pro KPZky značka BIO

Značení je nezbytné tam, kde producent a jeho potraviny jsou anonymní. Značka má být zprostředkovatelem přinášejícím vzájemnou důvěru (či zdání důvěry) mezi producentem a spotřebitelem. KPZ je založeno na přímém partnerství a přímé důvěře mezi nimi, tudíž nepotřebuje a nevyžaduje žádné formální značení, protože vše, co se týká samotné produkce, je obvykle diskutováno na společném fóru a podílníci KPZ mají neustálou možnost ovlivňovat a kontrolovat hospodaření samotné. Nicméně v mnoha případech jsou KPZ hospodářství certifikovány jako ekologická či mají certifikaci DEMETER pro biodynamické hospodaření (nejčastěji proto, že svou produkci prodávají i jinými odbytovými kanály, kde se jim certifikace hodí). Nebo jednoduše proto, že podílníci certifikaci vyžadují.

V poslední době se prosazuje systém tzv. participativní garanční systém PGS ve Francii či Španělsku, kde formální certifikaci nahrazuje participativní metoda záruky, kdy jedna KPZka ručí za metody hospodaření KPZky jiné. Tato metoda byla vyvinuta v latinské Americe pro levnější a méně byrokratickou certifikaci ekofarem.

Průkopníkem PGS u nás jsou Lovime.bio.  Doporučujeme ke shlédnutí záznam webináře Lokální systémy záruky kvality.  PGS uplatňuje v praxi Výkvět – platforma ekologických květinářů, nebo také Nadace pro Půdu při spolupráci s nadačními zemědělci.

Chcete se dozvědět více o BIO a další certifikacích potravin? Doporučujeme prozkoumat web Lovime.bio.

?

Je KPZ v rámci zákona legální

V praxi se setkáme s různými typy KPZ, jejich institucionalizací a od ní se odvíjecí legální souvislosti. Nejčastěji se vyskytují 2 modely, které mívají různé modifikace:

Formální neziskový

Lidé si založí spolek (nebo třeba i družstvo, ale to je komplikovanější) za účelem společného obstarávání jídla. Spolek následně buď sám jídlo produkuje (zaměstnává zemědělce, který pro něj hospodaří, např. KomPot) a nebo ho nakupuje od zemědělce a členové si toto jídlo následně jen přerozdělují (platí totiž členské příspěvky, které jídlo uhradí). Nejde tedy o obchod, protože nedochází k předávání zboží třetím osobám, ale k rozdělování v rámci spolku. Tento model funguje již několik let.

V posledních letech začaly vznikat i spolkové a družstevní obchody, které rozšiřují možnosti spolupráce mezi zemědělci a spotřebiteli nad rámec KPZ. Mezi ně patří u nás například Tišnovská Spižírna, Spolkový obchod Obživa, U našich polských sousedů je to velmi inspirativní varšavská kooperativa Dobrze. Podívejte se na záznam webináře Jak na spolkové obchody, nebo sdílení Terezy Kulhánkové Jak na Hojnost – nejen na Tišnovsku?

Neformální 

Zemědělec vozí neformální skupině lidí svou produkci na výdejní místo a obchodní vztah probíhá formálně mezi každým z odběratelů a daným zemědělcem, tedy nevstupuje do tohoto vztahu žádná třetí osoba. KPZ skupina není v tomto případě osobou. Do tohoto vztahu vstupují nanejvýš další členové KPZky, kteří třeba pomáhají s výdejem, což je chápáno jako sousedská výpomoc (stejně jako kdyby mi soused přinesl nákup z obchodu domů), tudíž není možné mluvit o černém obchodu. Zemědělec je příjemcem peněz a odběratel příjemcem zboží. To, jestli zemědělec daní příjem či nikoliv, je jeho záležitost nikoliv KPZky (stejně jako není záležitostí kupujícího, zda obchodník podvádí na daních či nikoliv).

V obou případech může být osoba, která skupinu koordinuje, nějakým způsobem ohodnocena. U spolku může být někdo zaměstnán z přijatých členských příspěvků. U neformální skupiny se obvykle ohodnocení dává v naturáliích: ten, kdo se stará o organizaci a provoz KPZky, dostává například podíl zdarma. Případně skupina platí zemědělci určitou částku nad cenu podílu a zemědělec následně platí člověka, který skupinu koordinuje.

V případě KPZek se nejedná o podnikání, protože neodpovídá definici podnikání Nového občanského zákoníku, který říká:

„Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“

KPZ je KOMUNITA, ve které NEPLATÍ (buď obě nebo jedna z podmínek), že:

a) vykonává výdělečnou činnost na vlastní účet a odpovědnost
b) činnost vykonává za účelem dosažení zisku

Více se o možnostech právní formy, financí a hygieně se můžete dočíst v prezentaci zde.

Většina KPZ u nás jsou neformální skupiny. Nahlédněte pod pokličku jejich fungování v praxi. Doporučujeme videa, kde sdílí své zkušenosti koordinátorka Tereza Hažmukova Jak funguje Benešovská KPZ (28:26 min). Záznam webináře  Jak kordinovat KPZ v praxi (1:20), kde své zkušenosti sdílí Anna Černá (KPZ Mezi Domy) a Tomáš Uhnák (KPZ Smetanka) nebo webináře Jak připravit KPZ na sezónu (1 hod 54 min), kde vystupují koordinátorky ze dvou různých typů KPZ – Marcela Týfová (komunitní KPZ Pikovice) a Petra Váchová (odběratelská KPZ Třináctka).