V praxi se setkáme s různými typy KPZ, jejich institucionalizací a od ní se odvíjecí legální souvislosti. Nejčastěji se vyskytují 2 modely, které mívají různé modifikace:
Formální neziskový
Lidé si založí spolek (nebo třeba i družstvo, ale to je komplikovanější) za účelem společného obstarávání jídla. Spolek následně buď sám jídlo produkuje (zaměstnává zemědělce, který pro něj hospodaří, např. KomPot) a nebo ho nakupuje od zemědělce a členové si toto jídlo následně jen přerozdělují (platí totiž členské příspěvky, které jídlo uhradí). Nejde tedy o obchod, protože nedochází k předávání zboží třetím osobám, ale k rozdělování v rámci spolku. Tento model funguje již několik let.
V posledních letech začaly vznikat i spolkové a družstevní obchody, které rozšiřují možnosti spolupráce mezi zemědělci a spotřebiteli nad rámec KPZ. Mezi ně patří u nás například Tišnovská Spižírna, Spolkový obchod Obživa, U našich polských sousedů je to velmi inspirativní varšavská kooperativa Dobrze. Podívejte se na záznam webináře Jak na spolkové obchody, nebo sdílení Terezy Kulhánkové Jak na Hojnost – nejen na Tišnovsku?
Neformální
Zemědělec vozí neformální skupině lidí svou produkci na výdejní místo a obchodní vztah probíhá formálně mezi každým z odběratelů a daným zemědělcem, tedy nevstupuje do tohoto vztahu žádná třetí osoba. KPZ skupina není v tomto případě osobou. Do tohoto vztahu vstupují nanejvýš další členové KPZky, kteří třeba pomáhají s výdejem, což je chápáno jako sousedská výpomoc (stejně jako kdyby mi soused přinesl nákup z obchodu domů), tudíž není možné mluvit o černém obchodu. Zemědělec je příjemcem peněz a odběratel příjemcem zboží. To, jestli zemědělec daní příjem či nikoliv, je jeho záležitost nikoliv KPZky (stejně jako není záležitostí kupujícího, zda obchodník podvádí na daních či nikoliv).
V obou případech může být osoba, která skupinu koordinuje, nějakým způsobem ohodnocena. U spolku může být někdo zaměstnán z přijatých členských příspěvků. U neformální skupiny se obvykle ohodnocení dává v naturáliích: ten, kdo se stará o organizaci a provoz KPZky, dostává například podíl zdarma. Případně skupina platí zemědělci určitou částku nad cenu podílu a zemědělec následně platí člověka, který skupinu koordinuje.
V případě KPZek se nejedná o podnikání, protože neodpovídá definici podnikání Nového občanského zákoníku, který říká:
„Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“
KPZ je KOMUNITA, ve které NEPLATÍ (buď obě nebo jedna z podmínek), že:
a) vykonává výdělečnou činnost na vlastní účet a odpovědnost
b) činnost vykonává za účelem dosažení zisku
Více se o možnostech právní formy, financí a hygieně se můžete dočíst v prezentaci zde.
Většina KPZ u nás jsou neformální skupiny. Nahlédněte pod pokličku jejich fungování v praxi. Doporučujeme videa, kde sdílí své zkušenosti koordinátorka Tereza Hažmukova Jak funguje Benešovská KPZ (28:26 min). Záznam webináře Jak kordinovat KPZ v praxi (1:20), kde své zkušenosti sdílí Anna Černá (KPZ Mezi Domy) a Tomáš Uhnák (KPZ Smetanka) nebo webináře Jak připravit KPZ na sezónu (1 hod 54 min), kde vystupují koordinátorky ze dvou různých typů KPZ – Marcela Týfová (komunitní KPZ Pikovice) a Petra Váchová (odběratelská KPZ Třináctka).
