Zápisky ze setkání pěstitelů a koordinátorů KPZ v Moravskoslezském kraji

O čem diskutovali KPZ zemědělci a koordinátoři na setkání 27. 10. v Ostravě-Michálkovicích?

POZOR, NÁVŠTĚVA!

Nejhojnějšími návštěvníky zeleninových polí , které zaujal ekologický přístup zemědělců KPZ, byli letos bezesporu srny, kozy, dřepčíci, mandelinky a další hmyz. Jak popisoval situaci Lumír Kuchařík z KPZ Blaho (Blahutovice), vysoká zvěř nenachází na velkých lánech polích ani dobré zázemí k pobytu, ani dobrou potravu, tudíž se přesouvají na jejich pozemky, které sousedí s lesy a nabízí chutnou čerstvou potravu, která není chemicky ošetřena. Zemědělci si bohužel nemohou pozemek oplotit a přichází tak o zeleninu do podílů.

Šelongovi, kteří pěstují brambory na 2 ha, letos vyzkoušeli přírodní přípravek Spintor na hubení mandelinek, protože v tak velkém množství, v jakém brambory pěstují a v jakém se na nati brambor vyskytují larvy mandelinky, již nebylo možné eliminovat ručně.

Druhým rokem hospodařící zemědělci projevili zájem zdokonalit své znalosti v oblasti škůdců a  prevence proti nim.  

 

DOBROVOLNÍCI, BRIGÁDNÍCI, STÁŽISTI, STUDENTI ZEMĚDĚLSKÝCH ŠKOL… KDE JSTE?

Zaznělo několik zkušeností s pomocí na poli. Podílníci se na pomoc na pole nehrnou, přestože zemědělce těší, když si podílníci udělají výlet. Letos přijelo na hospodářství KPZ Blaho 10 podílníků a kromě práce na poli si uvařili společné jídlo a prošli přírodními zajímavostmi okolí.

Odběratelé Adama Možného jsou z okolí Ostravy a Adamovo pole leží v Nětčicích u Kroměříže, takže se Adam na pomoc od odběratelů nespoléhá a zkouší brigádníky. Ale málo kdo má výdrž, když je potřeba vyplít dlouhé řádky, slunce nemilosrdně svítí a za práci se platí sedmdesát na hodinu. Někteří vydrží den, někteří týden, ale moc práce za nimi vidět není.

Podobné zkušenosti mají i Šelongovi a tak volí rodinný typ hospodaření, kdy na poli pomáhá babička a je-li potřeba i dvě starší děti.

Volbu místa exkurze, praxe a stáže studentů zemědělských středních škol mají v kompetenci pedagogové, u kterých Lumír Kuchařík za léta setkávání se cestu neprošlapal.

A tak se dostalo i na nápad s WOOFery, kteří si snad pobyt a pomoc na hospodářství vybírají podle zájmu o zemědělství. Zatím je nikdo z přítomných zemědělců na svých polích nezkoušel.

 

FINANCOVÁNÍ … JAK TO VYCHÁZÍ?

Z teorie KPZ: Podílníci platí v jedné nebo dvou splátkách na sezónu dopředu, tím je zemědělci zajištěn jistý příjem a může s touto částkou svobodně hospodařit. V praxi se zemědělec od zemědělce situace různí. Lumír s manželkou hospodaří pro KPZ Blaho a propojují tuto práci s dalšími činnostmi (pastvou ovcí, správou sadů, zpracováním vlny, vedením řemeslných dílen). Adam Možný i Ondřej Vavříček svou hospodářskou činnost provádí jako vedlejší činnost. Manželé Šelongovi se hospodařením pro KPZky oba živí. Mají  200 odběratelů s 4000,-Kč za podíl jednou za 14 dní. Radka Matuszková a Radek Sabradský z KPZ Zakusmeto letos při práci pěstovali pro 5 podílníků, ale příští rok jich chtějí mít alespoň 10, aby se mohli hospodaření věnovat více.

Adam vyzkoušel model 2 plateb: na celou sezónu a jen na půl sezóny. Vnímá volbu předplatného odběratelem jako projev důvěry a podpory. Ti, kteří ho podpořili rovnou na celou sezónu, měli podíl levnější než ti, kteří volili jen půl sezóny.

 

BEDÝNKUJEME!

Mezi moravskými KPZkami se osvědčil způsob rozdělování podílů již u zemědělce. To znamená, že zemědělci mají třikrát až pětkrát více bedýnek než podílníků, protože už na hospodářství dají do každé bedýnky jeden podíl, který si podílník na odběrném místě vyzvedne. Zemědělec musí mít připraveny nové bedýnky na další závoz, ale tím se mu první bedýnky nevrátí, protože přijede na místo odběru dříve než přijdou podílníci. Takže až při třetím závozu se zemědělci vrátí bedýnky z prvního závoru.

Je potřeba mít, aby měl zemědělec dostatečně velké auto, aby se mu bedýnky vešli.

Proč si v Moravskoslezském kraji tento způsob závozu vybrali? Šelongovic dřevěné bedýnky mají estetické kouzlo. Při dávání zeleniny do jednotlivých bedýnek jasněji vidí, kam už daný druh zeleniny dali a kde jim ještě chybí. Dá se i subtilněji pracovat na vyváženosti všech podílů: když dám jednomu menší dýni, dostane k ní větší pórek apod. Od Kuchaříků i Adama Možného zaznělo, že na výdejních místech, které jsou v obchodech, není prostor na vážení a „dělání bordelu“ hlínou ze zeleniny. Adam Možný používá skládací bedýnky, protože ty na výdejním místě snadněji uskladní do jeho dalšího příjezdu.

Tím se vysvětluje, proč zemědělci i odběratelé KPZek na severní Moravě mluví a píší o „bedýnkách“ v souvislosti s KPZ.

 

SPOLEČNĚ (U)SPOKOJENÍ

Šelongovi dělají závozy jednou za 14 dní a také Adam Možný jezdí se zeleninou do Moravskoslezského kraje jednou za 14 dní, ale někteří jejich podílníci chtějí odebírat zeleninu každý týden! … společně to zemědělci vyřešili tak, že tam, kde jsou jeden týden Šelongovi, přijede další týden zelenina od Adama a kde je jeden týden Adam, dostanou další týden zeleninu od Ondry Vavříčka. Některé zemědělce to může dost překvapit, ale Pavel Šelong říká, že se nevnímají mezi sebou jako konkurence, ale vyjdou sobě i odběratelům vstříci.

 

CO A JAK DÁL?

Své plány a potřeby do další sezóny vidí každý zemědělec jinak, což je pochopitelné.

Všichni se ale shodují na tom, že čím jsou odběratelé blíže, tím je práce pro ně (zemědělce) jednodušší. Odběr by měl být nejlépe přímo na místě pěstování nebo v přilehlých městech. Například  Kuchaříkovi plánují udělat setkání, aby získali členy. K tomu si představují skupinu o minimálním množství cca 10 podílů a co nejmenším počtu odběrných míst, protože závozy s pěti podíly do pěti měst jsou časově náročné.

 

Přeji si, aby se plánování na příští sezónu dařilo a plány se splnily… méně plevelů, příhodné počasí, dobře naplánovaný výsev, více odběratelů, nový traktor…

Autor textu: Tereza Jursová

« Zpět na seznam zpráv